Pěstování vinné révy na zahradě

Pěstování vinné révy na zahradě


Založit si vlastní malou vinici můžete, i když nejste zrovna vinař, ač bez základních znalostí biologie révy, jejích požadavků na klimatických a dalších podmínek souvisejících s pěstováním se neobejdete. Jak s pěstováním révy vinné na zahradě začít a jak s ním pokračovat, abyste se i po letech mohli těšit z šťavnatých plodů, se dozvíte v našem článku.

Odrůdy vhodné pro pěstování révy vinné na zahradě, jsou takové, které…

jednoduše řečeno, jsou uzpůsobené pro růst v místě, kde je chcete vysadit. Každá z odrůd má odlišné vlastnosti, schopnost odolávat mrazu, citlivost na vlhkost a především různé vegetační období. To začíná rašením a končí zráním hroznů.

Podle délky vegetačního období členíme odrůdy na:

Velmi rané : 105 až 115 dnů (Irsay Oliver a Sieger)
Rané : 115 až 120 dnů (např. Julski Biser, Košutův hrozen). Dozrávají koncem srpna a začátkem září
Středně rané : 130 až 145 dnů (Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse)
Pozdní : 165 až 180 dnů (většina moštových odrůd) Chrupka bílá, Ajvaz, Agát Donskoj, Jupiter a další. Dozrávají v září, začátkem října.
Velmi pozdní : 165 až 180 dnů (Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka,…)

Podle užití dělíme keře révy na:

Podnožové
Stolní
Odrůdy pro výrobu hrozinek

Pro malopěstitelské účely jsou nejvhodnější stolní odrůdy, vyznačující se vyšší výnosností a možností přímé konzumace, ale lze je použít i pro výrobu lehkých vín. Patří mezi ně například: Irsai Oliver, Panonina Koncse, Veltlínské, Olšava, Julski Biser, Čabaňská perla, Prim či Vitra.
Byly vyšlechtěny i odrůdy odolávající mrazům. Mezi ně patří André, Boskoop Glory a Chrupky.

Chrupky

Chrupka bílá patří mezi nejstarší odrůdy, dozrává v první polovině září. Vyhovují ji středně svahovité pozemky, dostatečně osluněné. Chrupka červená se vyznačuje nemalým, válcovitě
kuželovitým, středně hustým hroznem. Dužnina je středně pevná, plné chuti, sladká a šťavnatá. Odrůda má středně bujný růst, réví vyzrává dobře, je ale citlivá na jarní mrazíky. Zraje v první
polovině září . Na stanoviště ani na půdy není příliš náročná.

Stanoviště vhodné pro pěstování révy vinné

Pěstování vinné révy

Pěstování vinné révy

Pro správný růst, nasazení a dozrání plodů révy vinné je zvláště směrodatná nadmořská výška, orientace pozemku, sluneční záření, půda a její mikroklimatické podmínky. Máte-li zahrádku ve
vyšších polohách, výsadby se hned nemusíte vzdávat, je totiž možná, v závislosti na dalších
okolnostech, až do výšky 300 m . Výsadbu provádějte pouze na té části pozemku, která je orientovaná
na jih (jihovýchod, jihozápad).
Stejně jako správná orientace pozemku jsou pro zdařilý růst a zrání důležité sluneční paprsky. Révu
nevysazujte na zastíněné části , jenom byste jí uškodili. Důležité jsou též dostatečné srážky,
optimální roční úhrn se pohybuje v rozmezí 600 až 800 mm.

Optimální teplotní rozmezí pro pěstování révy vinné

Průměrná teplota při pěstování : 11–6 °C, minimální: 9 °C.
Průměrná teplota v období vegetace : (1. 4. – 31. 10.): 13 °C, optimální teplota se pohybuje v rozmezí: 20–35 °C.
V období kvetení kvetení a během měsíce července je ale potřeba průměrná vyšší teplota: 15–18 °C
V zimním období vinná réva odolává teplotám pouze do -20 °C. Nižší teploty negativně ovlivňují přezimování.

Vhodná půda pro pěstování révy

Půdní podmínky mají výrazný vliv na na senzorické vlastnosti révy , též na příjem vody a živin z půdy. Vlastnosti půdy ovlivňují horniny na jejichž podkladě vznikla. Půda vhodná pro pěstování révy, jejíž kořeny dosahují velké hloubky, se vyznačuje nejméně 10% podílem jílu. Kamenité a štěrkové půdy vyhovují modrým odrůdám nebo též Ryzlinku vlašskému.
Půdy s převahou písčitých složek se vyznačují vysokou propustností vody a živin, přesto jsou vhodné pro pěstování, např.: Sauvignon, či Veltlínské červené rané. Vína pěstovaná v takové půdě vyznačují svou lehkou ovocnou chutí. Těžké hlinité jílovité půdy se vyznačují nízkou propustností, vysokou soudržností, pomalou výhřevností a slabě se provzdušňují, nejsou proto pro pěstování révy vhodné.

Příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim

Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm , díky které se dostanou
živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete následně provést výsev zeleného hnojení , které na
jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Po té můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbory a na
základě nich při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře následně urovnáváme a vytyčíme za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to
třeba.

Sadíme vinnou révu na zahradě

Výsadbu révy vinné na zahradě můžete provádět na jaře či na podzim . Jarní výsadba se provádí od poloviny dubna do 15. května. Podzimní výsadbu provádíme před prvními mrazy.
Za jistých okolností je podzimní výsadba výhodnější, i díky zimní vláze.

Vhodné pěstitelské způsoby pro pěstování révy vinné na zahradě

Jednořadá výsadba révy kolem plotu či cesty

Vinná réva vysazená v řadě.

Vinná réva vysazená v řadě.

Výsadbu můžete provádět kolem cest či ohradních plotů . Před tím je důležité provést koncem srpna či září rigolaci, což je hluboká orba (až 60 cm), při které se obrací celý půdní
profil. Kolem plotu provádíme výsadbu jednotlivých sazenic ve vzdálenosti 1, 2 m, tak aby byl k nim možný přístup z obou stran, až budeme později provádět ošetření. Vzdálenost
také zvažujeme s ohledem na okolní výsadby, aby příliš révu nezastiňovaly. Pro opěru keřů použijeme jednořadou vinohradnickou drátěnku, kterou můžeme spojit
případně s opěrnými sloupy plotu, nebrání-li to pohybu s drátěnkou. Takto můžeme pěstovat stolní odrůdy bujnějšího růstu , přičemž je budeme tvarovat na jeden kmen a
dva tažně, na jednom letorostu ponecháme vždy 1 hrozen. Je-li to možné, řady orientujeme od severu k jihu. Při orientaci na východ – západ by keře měly málo plného osvětlení.

Výsadba révy vinné u stěny

Výsadbu stolního vína můžete provést podobně do rigolů u stěny orientované na jižní stranu. Bílá stěna odráží sluneční paprsky a v noci z ní sálá teplo. Je-li stěna i zastřešená, réva
bude po většinu času i v suchu. Ke stěnám sázíme hlavně velkoplodé odrůdy náročné na teplo.

Pergola s révou

Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou je hned několik. Všechny z nich vycházejí z velikosti pergoly.

Menší pergola

K pergole vysadíme jeden keř, v místě, kde bude dostatečný přísun vody , aby jedna sazenice mohla vytvořit mohutný tvar s tvarově rozlehlou vodorovnou korunou. Až do
vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, přecházející do rozvětvené části keře položené na pergole. Na rameni provádíme řez
plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázané vodorovné plochy, tak aby se rostoucí
letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné) několik, rozložených paprskovitě. Síť z drátů tvořící čtverce o
velikosti 0, 5m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Větší pergola na volném prostranství

Keře vysadíme ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřujeme dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné
vysadit více keřů a to i dovnitř pergoly, přičemž jejich rozvádění provádíme stejným směrem jak jsme popsali výše.

Lyra

Stolní odrůdy, které se doporučují pro pěstování na zahradě, můžete také tvarovat do tzv. lyry, která se vyznačuje opěrami (drátěnkami) ve tvaru písmena „V“ . Tento způsob je
vhodný při pěstování většího množství keřů.

Ošetřování révy v prvních letech po výsadbě

Rok první

Péče v prvních letech o révu má význam především pro vývoj mohutného kořenového systému, který snadněji zajistí trvalou sklizeň a přečká i suchá období. Po výsadbě půdu v
meziřadí zkypřete a opakujte a to i v pásech kolem sazenic, který je nutné udržovat bez plevelu. Prokypřování je přínosné pro růst kořenů, napomáhá totiž udržet vláhu v půdě,
která je v prvním roce důležitější než přihnojování.

Vylamování výhonů révy

Výhony o délce 7 až 10 cm se ponechají pouze 2 , ostatní vylamujeme. Jeden z nich následně zaštípneme a ani v létě jej nenecháme narůstat. Nejsilnější naopak stále
vyvazujeme během léta k opoře, aby byl vzpřímený, což napomáhá posílení růstu. Na vzpřímeném letorostu vyrůstají fazochy (zálistky), které musíme neustále vylamovat.

Choroby a škůdci

Mladé výsadby jsou velmi náchylné na plíseň révovou a oidiu. Proto je u nich nutné provádět pravidelnou kontrolu výskytu příznaků a případně neprodleně zasáhnout chemicky. Všechny
postřiky by měly být obohacené listovými hnojivy . Růst můžete podpořit přihnojením hnojivem na vinnou révu v druhé polovině června.
Při intenzivním ošetřování mohou výhony narůst až do délky jednoho metru. Je běžné že malá část sazenic se neujme, běžné jsou 2 %. Na prudších svazích je dobré vysít svazenku,
aby nedocházelo k erozím způsobeným přívalovou vodou ve svazích.

Rok druhý

V závislosti na okolnostech, pokud je už v druhém roce možné vytvářet kmeny keřů, je nutné připravit opěrné zařízení, drátěnku. Opěru připravujeme nejpozději na jaře druhého roku
pěstování, abychom připravili oporu pro bujně rostoucí výhony. Protože je ale příprava opory v letním období, kdy jsou výhony velmi křehké, náročná, doporučuje se založit oporu už na
podzim prvního roku.
Jakmile na jaře půda oschne, vytvoříme směrem od sazenic z každé strany jednu brázdu a zbylou půdu odhrneme s pomocí motyky do brázdy. V těsné blízkosti rostliny odrhnujeme
opatrně, s pomocí špachtle či ruky. Výhon, který jsme v prvním roce zaštípli, nyní seřízneme na jedno očko, aby vyvazovaný dlouhý výhon převyšoval o jedno internodium (část stonku mezi jednotlivými uzlinami) plánovanou výšku kmene.Výhon vyvazujeme na několika místech ke svislému opěrnému drátu, aby budoucí kmen byl rovný, při tom dbáme na to, aby bylo vázaní volnější, aby nedošlo k zaškrcení úvazků při růstu kmene do šířky. Nedosáhne-li dlouhý výhon v prvním roce dostatečné délky a zralosti, pak ho seřízněte na dvě nejnižší očka. U těchto sazenic pak postupujte stejně jako v prvním roce.

Jakmile vyraší očka, začneme vylamovat všechny letorosty. Ponechejme jen tři na vrcholu kmene. Pozdější vylamování by mohlo způsobit poškození kmene, vznik rán. Letorost se v
žádném případě nesmí nechat zdřevnatět a odřezávat jej nožem. Jejich odstraňování provádíme proto, aby nedocházelo k přetížení a zeslabení celé rostliny. Ponechané letorosty
během léta zastrkáváme do drátěnky, aby se nevylomily při bouři.

Zjara výsadbu přihnojíme ledkem a později kombinovaným hnojivem. Na podzim přihnojíme keře ještě jednou chlévskou mrvou, abychom je ochránili před mrazem a
vysycháním. Ve třetím roce můžeme očekávat první větší úrodu.

Zlepšování jakosti hroznů

Kvalita hroznů je ovlivněna řadou faktorů a to způsobem pěstování, genetickými vlastnostmi, výživou ale též poměrem listové plochy ke hmotnosti hroznů. Abychom zlepšili vývin hroznů,
provádíme probírku květenství. Ta se provádí u odrůd, které mají těžké hrozny a v důsledku toho rostlina nemá dostatek listové plochy pro tvorbu kvalitních hroznů. Správný
poměr je na 1 kg hmotnosti plodů je potřeba 10 až 12 c listové plochy.

Nadbývají-li květenství, provádíme jejich probírku v době, kdy jsou letorosty přibližně 10 cm dlouhé a kdy květenství trčí do stran. U odrůd s hustými hrozny odstraňujeme nadbytečné
hrozny až po nasazení bobulí. Velký počet květenství u keřů révy způsobuje snížení násady bobulí.

Pro zvýšení hmotnosti bobulí stačí u odrůd s dlouhou středovou třapinou hroznu odříznout její koncovou část. Jakmile keř odkvete a bobule se začnou zvětšovat, ponecháme 3 až 6
postranních ramen třapiny a koncová část osy se odstraní. Díky tomuto zásahu se postranní třapiny prodlouží, hrozen se roztáhne do šířky a tím dosáhneme zvětšení bobulí,
ale i jejich zlepšení chuťových vlastností hroznů.

Kroužkování – pro zvýšení počtů bobulí v hroznu

Kroužkováním se přerušuje odvod asimilátů z části rostlin nad kroužkem. Tímto zásahem lze zvýšit počtet bobulí či urychlit zralost . Zásah spočívá v odstranění asi 3 až 5 mm
širokého proužku kůry a lýka z nadzemní části keře, ať už na kmeni, na ramenech kordonů, na dvouletém dřevě pod tažněm či přímo na tažni. Nejčastěji se ale kroužkují tažně . Při
kroužkování nesmí dojít k poškození dřevní části, v které putují voda a živiny.

Krátce k chorobám a škůdcům révy vinné

Réva vinná se pěstuje téměř ve všech klimatických pásmech a tak bývá napadána opravdu velkou škálou chorob a škůdců. Pokusíme se vás s nimi alespoň ve zkratce seznámit.

Virové choroby révy vinné

Mezi choroby, které napadají révu vinnou patří řada virových chorob jako je: Virová svinutka révy, Virová vějířivost révy, Virová mozaika huseníku na révě. Nejčastěji napadají révu
nepoviry, klosterovity a vitiviry. Jejich přenašeči bývají háďátka a hmyz. K šíření virových hrob dochází také při roubování. Réva může být napadená i více viry současně.

Prevence: Odstranění půdní únavy, příprava půdy před výsadbou, odstranění rostlinných zbytků po likvidaci původní výsadby, minimalizace výskytu háďátek.

Bakteriální choroby révy vinné

Bakteriální choroby vznikají v místě srůstu podnože a roubu. Objevují se, když je rostlina ve stresu vlivem sucha, nadměrné vlhkosti či poškození mrazem.Vyvolávají tyto onemocnění:
bakteriální nádorovitost révy, Pierceho chorobu a bakteriální nekrózu. Proti bakteriálním chorobám neexistuje přímá ochrana.

Prevence: Ošetření pěstitelského materiálu.

Houbové choroby u révy vinné

Révu napadá též řada houbových chorob. Například: padlí révy, šedá hniloba révy, octová hniloba, červená spála révy, černá skvrnitost révy, černá hniloba révy či eutypové odumírání
révy. Většina houbových chorob se začíná objevovat za vlhkého teplého počasí, typického pro letní noc.

Prevencí před houbovými chorobami je především: udržování dobrého mikroklima a pravidelné provádění činností snižující vzdušnou vlhkost v období, v období, kdy k ní
dochází. V případě, že je výskyt chorob je neúnosný, je vhodné použití postřiku proti plísni révové Cabrio Top. Proti padlí révovému doporučujeme postřik Karathane.

Škůdci na révě vinné

Mezi škůdce na révě vinné patří: vlnovník révový, sviluška ovocná, obaleči, mšička révokaz, píďalka, různorožec trnkový, háďátka révy vinné.
Nejvýznamnější škůdce révy je obaleč. Jeho první generace škodí na květenstvích, larvy vyžírají květy a poškozují květní čepičky a následně další květní orgány. Poškozené
květenství usychají. Proti škůdcům na révě doporučujeme postřik Rock effect, který je na přírodní bázi a je vhodné jej používat i preventivně.

2 komentáře

  1. Josef

    Dobrý den – chtěl bych kvůli místu na zahrádce péstovat víno u zaražených roksorových tyčí .Nevím jak provádět řez.Poradíte mi?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *