Návod na dělení trvalek

Návod na dělení trvalek

Pravidelným dělením a přesazováním udržíte rychle se rozrůstající trvalky pod kontrolou, a zároveň jde o levný způsob, jak získat další přírůstky do vlastní zahrady nebo pro přátele.

Proč dělit trvalky?

Smyslem dělení trvalek je omlazení rostliny, kontrola nad jejich vzrůstem a množení. Trvalka, která roste několik let na stejném místě, má tendenci se rozrůstat a zabírat stále více místa.

Rostlině začne být po nějaké době těsno a zemina nestačí vyživovat hustý chomáč kořenů. Díky dělení se trvalka omladí, provzdušní a podpoří se bohaté květenství. Navíc je to příležitost, jak osadit další místa ve vaší zahradě.

Kdy je nejlepší doba pro dělení trvalek

Trvalky by se měly dělit v době, kdy nekvetou a mají tak dostatek energie pro růst kořenů a listů. Trvalky kvetoucí na jaře tedy dělte na podzim a opačně. Do jarního dělení je nejlepší se pustit hned, jak rostlina vyrazí první čerstvé výhonky. Trvalky dělené na jaře většinou kvetou o trochu později.

Rostlina by se měla dělit vždy po třech až pěti letech. Některé trvalky jako jsou chryzantémy nebo astry je lepší dělit každoročně či napřesrok, jinak se kořeny a výhonky příliš zahustí a trvalka málo kvete.

Signály, že je vhodné začít dělit: malý vzrůst, holá či mrtvá místa ve středu rostliny, řídnoucí spodní listoví. Trvalky, kterým se daří dobře a pěkně kvetou, je lepší nechat na pokoji, pokud zrovna nutně nepotřebujete další exempláře.

Dělení si připravte předem

Rostliny, které chcete dělit, den nebo dva předem důkladně zalijte. Připravte si místo, kam budete dělence přesazovat, abyste matečnou trvalku nenechávali zbytečně dlouho vyrytou.

Postup dělení

Dělení spočívá v separování podzemní části rostliny na několik dílů. Vyryjte matečnou rostlinu pomocí ostré lopatky nebo rýče v dostatečném obvodu kolem kořenů. Zabořte lopatku pod drn a celý trs nadzvedněte. Těžké rostliny bude možná nutno před zvednutím rozdělit na několik částí.

Vyklepejte přebytečnou zeminu, odstraňte mrtvé listy a stonky, abyste získali lepší přístup ke kořenům. Jednotlivé typy trvalek mají odlišné typy kořenových systémů. Každý z nich vyžaduje jiný postup.

Kořeny tvořící chomáče

MonardaTrvalky jako jsou například astry, čistec vlnatý (jehněčí uši), Monarda (zavinutka), třapatka, pažitka, a mnoho dalších, mají kořeny tvořené tenkými propletenými vlásky. Kořínky prorůstají do okolí a některé z těchto trvalek mohou být invazivní, pokud se pravidelně nedělí.

Kořeny lze zpravidla rozdělit rukou nebo nožem, u větších rostlin s hustě propletenými kořeny se mohou hodit vidle. Ideální je použít dvoje vidle, které zapíchnete doprostřed chomáče a roztáhnete směrem od sebe. Získáte tak dva dělence.

 

Kořenový systém s matečným kořenem

Do této skupiny patří například čechrava (Astilbe), či daylilie (denivky).

Nadzvedněte kořenový trs vidlemi. Opatrně opakujte z více stran kořenového balu, až se uvolní všechny kořeny a rostlinu lze zvednou z jamky. Kořeny vycházejí z hlavního matečného kořene, z kterého vyrážejí ve velkém množství. Hlavní dužnatá část (mezi stonky a kořeny) tvoří korunu, kterou je vhodné rozříznout shora dolů silným ostrým nožem nebo použít dvoje vidle.

Dělení cibulnatých trvalek

Crocus SativusCibulovité rostliny se samovolně množí tak, že pod zemí vytvářejí malé cibulky. Příkladem cibulovitých trvalek jsou hyacinty, tulipány, narcisy nebo šafrán. Cibulky vykopejte, oddělte malé od velkých a ponechejte si ty největší. Sázejte špičkou nahoru do hloubky odpovídající dvojnásobku až trojnásobku výšky cibulky.

Některé trvalky mají specifické požadavky. Například šafrán setý se vysazuje do hloubky 10 cm v případě vápenaté zeminy, a do hloubky 25 až 30 cm v případě jílovité zeminy. Tulipány dorůstající do výšky 60cm se vysazují o 5cm hlouběji než druh dosahující poloviční výšky. Pro orientaci: tuilpán 10cm, šafrán 5 až 10 cm, amarylka (hvězdník) do povrchové vrstvy.

Pozn.: Hloubka se počítá mezi špičkou cibule a povrchem zeminy.

Dělení hlíznatých trvalek

KoniklecTrvalky jako jiřinky, koniklec, begónie, brambořík nebo pivoňky tvoří hlízy, což jsou podzemní části stonku, kulovitého tvaru, ze kterých vyrážejí nové pupeny. Také u hlíznatých trvalek je ideálním časem k dělení konec zimy, kdy z hlíz začínají vyrážet nové výhonky.

Metoda je jednoduchá a míra uchycení takto dělených trvalek relativně vysoká. Rozdělte kořen na několik částí pomocí ostrého nože. Dbejte na čistý řez. Každá část musí obsahovat výhonek nebo pupen.

Řezy je vhodné dezinfikovat např. dřevěným popelem, aby se omezilo riziko nákazy. Dělenec vysaďte do nádoby či kětináče nebo přímo na zahradu, ale mimo dosah mrazíků. Bohatě zalévejte.

Dělení oddenkovitých trvalek

PhysalisNěkteré rostliny, zřejmě aby nám ulehčily práci, tvoří na kořenech oddenky neboli rhizomy (tvar, který určitě znáte z kořene zázvoru). Oddenly rostou vodorovně na úrovni zeminy nebo nad ní. Jde v podstatě o samostatné nové rostliny, které rostou v určité vzdálenosti od matečné rostliny.

Novou rostlinu nadzvedněte a dbejte přitom, aby kolem kořenů zůstal malý trs hlíny. Oddělte hlavní kořen rostliny od matečného kořene. Oddělenou rostlinu zasaďte tak, aby oddenek vyčníval ze země.

Rozmnožovat takto můžete kosatce, konvalinky, kokořík vonný, pelyněk (estragon), kapradí, heřmánek římský či physalis.

Tip: Periferní kořeny na dělencích rychle vysychají. Při přesazováním proto neotálejte a také si připravte k ruce kyblík s vodou.

Tip: Okolní zeminu stlačte, abyste z ní vytlačili vzduchové kaspy. Všechny nově vysazené trvalky hojně zalévejte, aby se uchytily.

Tip: Místa, kde máte vysazené nové rostliny, si označte.

,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *