Mšice i přes svou nepatrnou velikost patří k těm nejničivějším zahradním škůdcům. V článku se dozvíte vše potřebné, abyste mohli účinně předcházet jejich výskytu, případně určit správně napadení a zvolit vhodný způsob likvidace mšic na zahrádkách či ve skleníku.
Jak mšice vypadá?
Mšice dorůstají velikosti přibližně 4 mm, mají baňaté břicho a mohou mít různou barvu. Své bodavě savé ústrojí používají při získávání šťáv z rostlin. Tělo je zakončené chvostkem. Na pátém či šestém článku zadečku lze u většiny mšic pozorovat zvláštní trubcovité útvary. Mšice obvykle nemají křídla, ale dojde-li k jejich přemnožení, začnou se líhnout i okřídlení jedinci. Kromě toho se na jaře vylíhne nová generace samic, která je vybavena křídly.
-
- Mšice na růžích
-
- Bílé mšice na rajčatech
-
- Zelené mšice
-
- Oranžové mšice
-
- Černé mšice
-
- Hnědé mšice
Napadení mšicemi a jeho důsledky
Při sání mšice vysušují toky vodivých pletiv rostlin a způsobují jejich bujení. Přibližně polovina druhů žijících na území České republiky ze sebe navíc při sání uvolňuje hormony, které mají na svědomí vznik tvarových deformací tzv. hálek. Ty můžeme nejčastěji objevit na pupenech, spodních stranách listů, lodyhách. Méně často se mšice vyskytují na větvích, kořenech, květech a plodech.
Mšice bývají také často infikované virovými chorobami přenositelnými na rostliny. Jejich druhům a následkům infikování se budeme věnovat později.
Rostliny napadené mšicemi mohou mít pomalejší nebo dokonce zakrnělý růst, na jejich listech se mohou objevit skvrnitá místa, žluté fleky či zvlněné listy. Tato poškození mají souvislost i se snížením výnosů a mohou vést i k úhynu slabších rostlin. U napadených rostlin dochází totiž k poruchám příjmu živin, což zhoršuje jejich životaschopnost ve ztížených podmínkách, jako je sucho apod.
Největší škodu mohou napáchat na semenáčcích a mladých rostlinách i dřevinách.
Mimoto mšice při konzumaci rostlinných šťáv produkují tzv. medovici ulpívající na listech a stoncích rostlin. Tato místečka bývají ideálním místem pro růst nejrůznějších houbových chorob. Běžně vyloučí jedna mšice půl miligramu medovice za den. Je-li teplo, vyprodukuje až 8 miligramů.
Druhy mšic
Mšice je jednak označením nadčeledi čítající asi 5000 druhů, jednak označením rodu i podrodu. Proto, když se mluví o mšicích, má mnoho autorů na mysli také dutilky, kyjatky, korovnice, vlnatky či zdobnatky.
V ČR žije přes 800 druhů mšic
Na území České republiky máme nejméně 800 druhů mšic. Poznat konkrétní druh, který napadl vaše rostliny tedy
nejspíš nebude ve vašich silách, ale to vám nebrání v tom se mšic ve vaší zahrádce účinně zbavit.
Vývoj mšic
Vývoj mšic je závislý zvláště na vnějších podmínkách, jako jsou srážky, teplota či vítr. Ten hraje zvláště velkou úlohu v období migrace, neboť jim umožňuje překonávat vzdálenosti až stovky kilometrů. Svá křídla k přesunům příliš nevyužívají. Samotné vnější podmínky avšak nejsou to jediné, co jejich rozvoj ovlivňuje. Jsou totiž přímo závislé na svém hostiteli. Osídlí-li tedy rostlinu s dostatečně velkým porostem, množí se rychleji.
Objeví-li se však v blízkosti jejich přirození nepřátelé, jejich rozvoj může být výrazně zpomalen. Známým nepřítelem mšic je slunéčko sedmitečné. Slunéčko podobně jako škvoři konzumujie mšice bez ohledu na druh. To lumčíci či mšicomaři konzumují jen některé z druhů mšic. Na život tohoto hmyzího škůdce má vliv také to, zda-li je zcela zdravý, či je infikovaný. Podle některých autorů infikované mšice žijí kratší dobu.
Až 16 generací mšic za 1 rok
K dospívání mšic dochází proměnou nedokonalou. Z vajíčka se vyvíjí nymfa, která následně dospívá. Během jednoho roku mohou mít mšice, dle podmínek, 6 až 16 generací. Samičky se v této fázi rozmnožují bez oplození. Na svět přichází plně vyvinutá larva. Za dobrých podmínek jedna samice mšice vyprodukuje až 200 dalších samic.
Dojde-li k přemnožení nových jedinců, narostou mladým samičkám křídla a přesídlí se na nového hostitele. K přesidlování dochází obvykle v období od 19. do 32. týdne. Během podzimu nastává druhá vlna a to kolem 35. týdne. Letová aktivita mšic se začala monitorovat v Opavě v roce 1992, přičemž vznikla řada dalších monitorovacích míst. Výsledky pozorování přínosné nejen pro zemědělce, ale i zahrádkáře jsou každoročně zaznamenány v Aphid Bulletinu.
S příchodem chladnějšího počasí a kratší denní doby se začínají líhnout samečci, po té co dospějí, dochází k páření. Nakladená vajíčka zimu přečkají, zatímco stávající populace s příchodem prvních mrazíků začne hynout.
Virózy přenášené mšicemi
Mšice patří mezi vektory (přenašeče) řady viróz, jako je virová mozaika okurky, melounů, cuket. Tyto virózy bývají někdy přenášené i mechanicky při vyštipování výhonů apod. Navíc řada viróz je schopna přezimovat na plevelných rostlinách, což je jeden z mnoha důvodů, proč by se na pravidelné odplevelování zapomínat.
U okurek, cuket a dalších tykvovitých rostlin se viróza projevuje vznikem světle zelených flíčků po celé ploše listu, přičemž plody bývají deformované, zvrásněné a začínají ztrácet původní barvu. Dýně Hokkaidó světlají a objevují se na nich zelené fleky, u cuket dochází naopak k žloutnutí plodů. Virová onemocnění u plodin snižují výnos o 10 až 30 %.
Virová bronzovitost rajčat bývá též přenášená mšicemi. Poznáme ji podle deformovaných tvarů listů u paprik i rajčat, dále dochází k blednutí, ztrátě původní barvy plodu a vznikají zelené fleky.
Virózu brambor poznáme virózu podle zvrásněných listů a černých flíčků, které se objevují na různých místech. List bývá i viditelně okousaný.
Mšice mohou mít na svědomí i virózy u okrasných rostlin,zvláště u těch vegetativně rozmnožovaných. Máte-li ve svém jezírku lekníny,občas je zkontrolujte. Mohou se totiž na nich objevit mšice, které přezimují na slivoních. Likvidace smšic v jezírku je snadná. Odstraňte je z rostlin pomocí proudu vody, nebo květy na pár chvil ponořte do vody a následně škůdce plovoucí na hladině nasměrujte do přepadu.
V ostatních případech, je likvidace mšic o něco komplikovanější, jsou k ní využívány různé insekticidní přípravky. Ve sklenících bývá také účinnou metodou, jak se zbavit mšic, biologická ochrana. Jejich přirozeným nepřítelem vhodným pro tento typ aplikace je mšicomar, bejlomorka či slunéčko.
Při určování příčin virózy pamatujte, že výše popsané poškození mohou mít na svědomí také například třásněnky, křísi nebo mohou být způsobeny nedostatkem živin.
Jak předejít výskytu mšic
Chceme-li zdravé rostliny bez mšic, začněte kontrolou sadebního asteriálu. Na mšicemi napadených sazenicích dřevin jsou voskové chomáče chránící nymfy či medovici na listech. Malý nález lze tolerovat, případně jej zlikvidovat vhodnými aphacidy (přípravky proti mšicím). Pokud je však rostlina ve stavu, kdy není jisté, že se zotaví, jraději ji zlikvidujte. Při výběru rostlin platí, že vždy vybíráme odolnější druhy.
Jak mšice likvidovat
Odchyt mšic pomocí lepových desek
Mezi klasické metody jak se zbavit mšic patří žluté lepové desky, které svou barvou přitahují nejen tohoto škůdce, ale také molice, vrtuli třešňovou, plodomorky, bejlomorky, dřepčíky a další škodlivý hmyz. Žluté lepové desky jsou vhodné hlavně ke všasnému zjištění výskytu mšic. Lepové desky mšice i likvidují. Při rozsáhlejším napadení ale určitě sáhněte po účinnějším opatření.
Mechanická a biologická ochrana proti mšicím
Všimneme-li si na rostlinách hálek, hned je odstraňte a následně spalte. Samotné mšice lze z porostů odstranit v zahradě pomocí hadice. Podporujte aktivitu přirozených nepřátel mšic a to slunéčka, kůrovce. Pro podporu biologické rovnováhy na zahradě jsi pořiďte nebo vyrobte hmyzí hotel. Podporujte na zahradě i další život, zejména přítomnost ptactva.
Jedna larva slunéčka sedmitečného sežere během svého vývoje až 600 mšic. Dospělá beruška za svůj život spořádá několik tisíc mšic. Sní jich okolo 50 denně.
Mšice a mravenci
Pozor na mravence, kteří beruškám znesnadňují práci. Mšice ze zadečku vylučují hustou sladkou medovici, kterou mravenci milují. Proto jsou mravenci často na rostlinách zároveň se mšicemi.
Mravenci si mšice opečovávají, a dokážou svou kolonii mšic uchránit i před beruškou.
Postřik na mšice
Nejúčinnějším způsobem likvidace mšic je postřik na mšice. Stále vpopulárnější jsou různé postřiky vytvořené po domácku z výluhů bylin, např. tabáku. Jejich nesporná výhoda je v tom, že po jejich aplikaci se nedostávají do půdy zbytky chemických látek. Tyto postřiky si snadno vyrobíte i doma, máme-li k dispozici vhodné a nezávadné byliny apod.
Tyto domácí postřiky na mšice působí však spíš jako prevence, nebo odpuzování mšic. Zabít je většinou nedokážou. Zvláště při silném napadení je na mšice potřeba použít profesionální postřiky.
Jaký postřik na mšice vybrat?
Mšice mají bodavě sací ústrojí, proto při výběru insekticidních postřiků hledejte speciální postřiky na savý a žravý hmyz, které hubí právě škůdce, kteří rostlinu sají, nebo ji ožírají.
Vyhněte se kontaktním insekticidům! Ty zabijí veškerý hmyz který na ošetřenou rostlinu dosedne. Tedy i užitečné druhy hmyzu jako jsou včely nebo čmeláci.
Většina postřiků na štěnice se prodává buď jako hotový roztok v lahvi s rozprašovačem, nebo jako koncentrát, který si doma naředíte do postřikovače. Výhodou koncentrátu je výrazně nižší cena. Jeho nevýhodou je ale to, že doma namíchaný roztok musíte spotřebovat okamžitě. Po několika dnech od naředění už je účinnost postřiku výrazně nižší, až vymizí úplně. Hotové roztoky s rozprašovačem naopak můžete používat po celou dobu životnosti, což je většinou 2 roky.
Mšice velmi často napadají mladé výhonky a květy růží. Osvědčeným sprejem na hubení mšic je Neudosan.
Jaký postřik na mšice je nejúčinnější?
Nejúčinnější postřik na mšice je Karate se zeon technologií a Mospilan. Oba postřiky jsou vyvynuty na savý a žravý hmyz. Účinkují rychle a spolehlivě. Jedinou jejich nevýhodou je, že kvůli jejich složení po jejich použití musíte dodržet tzv. ochrannou lhůtu, kdy ošetřené plodiny nesmíte jíst. U rajčat a paprik je tako ochranná lhůta 7 dní, u broskvoní 28 dní.
Pokud chcete proti mšicím ošetřujete rostliny, které budete v brzké době jíst, musíte použít postřik bez ochranné lhůty (ošetřené rostliny můžete ihned konzumovat). Stejně tak bylinky nebo chilli papričky které si pěstujete v bytě ošetřujte jen postřiky bez ochranné lhůty. Osvědčený a účinný postřik na mšice bez ochranné lhůty je Neudosan proti mšicím.