Jak pěstovat orchideje

Jak fungují orchideje v období růstu a v období zakládání květů? Jak o ně v těchto fázích pečovat? Jakých základních chyb se při pěstování orchidejí dopouštějí zvláště začátečníci? Čtěte dál a vše se dozvíte.

Exotické krásky jménem orchideje, přezdívané děti slunce, patří do čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), čeledi jednoděložných rostlin. Mezi obecně známé příbuzné orchidejí patří například vanilinovník. Orchideje čítají asi 20 000 druhů, které obývají oblasti v horách teplých krajů či v místech, kde teploty jen výjimečně klesají pod bod mrazu.

Pěstování orchidejí vyžaduje přesné dodržování podmínek, které jsou shodné s jejich přirozeným prostředím. Proto se mnozí pěstitelé-začátečníci potýkají s velkým oříškem. Není se ale čeho bát, začněme stručným rozdělením orchidejí.

Orchideje členíme podle toho, na jakém podkladu rostou, na:

Pozemní druhy (terestrity)

Terestrity zakořeňují mělce do vrstev spadaného listí v tropických a subtropických lesích. Jedná se o poměrně malou skupinu orchidejí. Zástupci: střevíčníky (Paphiopedilum) .

Skalní druhy (lithofity)

Lithofity koření ve skalních rozsedlinách. Některé z nich vyžadují měkkou měkkou výživnější a vododržnou podložku, některým stačí holá skála. Zástupci: nešlechtěné druhy katlejí (Cattleya)

Obyvatelé stromů (epifyty)

Nejpočetnější skupina orchidejí roste na stromech tam, kde teploty normálně neklesají pod bod mrazu a kde je dostatek srážek. Vysoká vzdušná vlhkost takového prostředí umožňuje rostlinám žít bez přísunu vody z podkladu. Epifyty na stromech neparazitují, pouze využívají volného místa na slunci. Nesají ze stromů živiny ani vodu.

Z čeho epifytické rostliny žijí?

Epifytické orchideje (tedy ty, které rostou na stromech) mají velmi malou spotřebu živin. Jejich růst je pozvolný, nikdy nedosahují velkých rozměrů. Vodu získávají epifyty ze srážek. (V oblastech, kde rostou na stromech, jsou srážky vydatnější než v našich zeměpisných šířkách). V těchto místech vzniká též každou noc rosa, která je pro epifytické orchideje dalším zdrojem vláhy.

Živiny získávají tyto krásky ze substrátu, který drží jejich kořeny. Pro druhy orchidejí, které rostou spíše na holé borce (kůře), jsou živiny rozpuštěné ve srážkové vodě dostatečné. Voda totiž při stékání smývá trus ptáků a jiných živočichů, který je bohatý na makro i mikroprvky. V suchém období čerpají orchideje vodu a živiny, které si nastřádaly do zesílených stonků neboli pahlíz.

Kořeny epifytických orchidejí

Život na stromech přinutil orchideje k přizpůsobit se. Kořeny s jemným vlášením (připomínající chloupky) běžné pro rostliny rostoucí v zemi, by nezvládaly časté střídání tepla a sucha, a to jak průběhu dne i roku.

V oblasti s hlavním výskytem epifytů prší nepřežitě. Srážky přicházejí v poledních hodinách, ráno kůra osychá a s ní i kořeny orchidejí, které málokdy jsou ukryté v substrátu. Kořeny epifytů proto postrádají vlášení a jsou obalené silnou vrstvou odumřelých buněk.

Tato vrstva jim slouží k nasávání srážkové vody, vytváření krátkodobých zásobáren a zmírnění vlivu kolísání teplot v průběhu dne. Je-li sucho, vrstva odráží sluneční paprsky a brání tak přehřátí kořenové tkáně. V období růstu jsou špičky nových kořenů schopné fotosyntézy, proto mohou existovat i druhy se zakrnělou listovou plochou.

Kořeny a substrát

Při pěstování orchidejí respektujeme jejich zvláštnosti, a proto je střídavě zamokřujeme a střídavě necháváme vyschnout (kořeny). Epifytické rostliny není možné udržovat v klasické zemině, ale je nutné jim nabídnout takový substrát, který vytvoří prostředí srovnatelné s jejich původním.

Nejpřirozenějším substrátem by pro tyto orchideje byla samotná kůra k níž bychom je připevnili a jejich kořeny případně přikryli vrstvou nasáklého materiálu. Takto lze ale pěstovat orchideje pouze tam, kde je vysoká vzdušná vlhkost.

Pěstování orchidejí v bytě

Při pěstování v bytě volíme květináč, lépe plastikový, který má mnoho otvorů. Otvory lze v květináči případně dotvořit, aby měly kořeny dostatečný přísun vzduchu. Na dno dáme vyšší drenážní vrstvu, urychlující odtok přebytečné vody. Na drenáž dáváme substrát, který je vzdušný, nevápenitý.

Substrát bychom měli vždy volit podle druhu orchideje, kterou pěstujeme. (Některé vyžadují větší schopnost jímat a postupně uvolňovat vodu něž jiné). Pro téměř většinu druhů se v současnosti používají jednoduché kůrové substráty. Vhodná je kůra stromů nepodléhající rychlému rozkladu: dub, jedle, borovice, topol.

Pro provzdušnění přidáváme do substrátu drcený pěnový polystyren (perlit), ke zvýšení vodní jímavosti mech rašeliník, rašelinu či molitan. Pro zajištění živin náročnějších druhů přidáváme: rozmělněné suché dubové či bukové listí nebo sušené kravince. Neexistuje jednoznačně nejlepší substrát pro konkrétní druh, důležitější je, jaké má vlastnosti v daných podmínkách a především jak těmto podmínkám přizpůsobíme zálivku.

Růst orchidejí během roku

Rytmus růstu orchidejí bývá pravidelný. Na jaře spolu se zvyšujícími teplotami přibývají dešťové srážky a orchideje začínají růst. V létě, v důsledku zvýšené oblačnosti a zastínění stromy, rostou orchideje nejbujněji.

Koncem léta a začátkem podzimu se začínají chystat na sušší období, výhony dokončují růst do délky, pahlízy se začínají naplňovat vodou a zásobními látkami. V přírodě už je výrazně méně srážek, slunečné počasí podporuje vyzrávání tkání. V tomto období bychom měli v umělé kultuře zajistit co nejvíce slunce, v klidovém období je v přírodě dokonce více světla na rostlinách vlivem menšího olistění stromů. V našich podmínkách orchideje umístěné na okně získávají jen nepatrnou část toho, co jim nabízí jejich přirozené prostředí v tomto období.

Klidové období, období květu

Jakmile rostlina ukončí růst, začíná zakládat květenství. Pro tvorbu květů je důležité dostatečné stáří, přiměřená velikost, dobrý zdravotní stav rostliny, dozrávání výhonu v odpovídající roční dobu. Aby se začaly tvořit květní základy, je nezbytné, aby orchidej prošla obdobím indukce, při kterém na ní působí nízké teploty, zkracujíc se délka dne, vyšší světelná intenzita a snížený přísun vody. Nasadí-li orchidej úspěšně květy, výsledky můžeme pozorovat až po několika týdnech.

I poupata se vyvíjejí pomalu, od okamžiku narůstání květních základů uplyne často i řada měsíců. V létě kvete jen málo druhů. Po odkvětu vyžadují orchideje přísné období vegetačního klidu s mimořádně omezenou zálivkou. Rostliny se v tomto období spíše rosí než zalévají.

Voda je vše (zálivka a vzdušná vlhkost)

Problémy působí při domácím pěstování dodržení vysoké vzdušné vlhkosti v bytových podmínkách. Optimální hodnoty se liší, vzdušná vlhkost by se v zimním období měla pohybovat nad 40 až 50 %, běžná vlhkost v bytech je při topné sezóně ale pouhých 30 %. Co s tím?

Orchideje můžete umístit k dalším rostlinám nebo na mísu naplněnou zvlhčeným materiálem (cihla, keramzit, mech,…) Takové opatření zlepšuje podmínky ale pouze v případě, jedná-li se o větší plochy. Rostliny můžete případně přesunout i na chladnějším místo.

Rosení provádějte pomocí flakónu, fixírky. Pro větší rostliny je vhodnější malířská stříkačka či postřikovač na ovocné stromy. K mlžení používáme měkkou dešťovou či destilovanou vodu.

Běžná voda vytváří na listech bílé skvrny zaschlých solí, které případě že se objeví, lze otřít pomocí hadříku namočeného ve vlažné vodě. Stejnou vodu používáme i pro zálivku. Zaléváme-li vodou z vodovodu, bude potřebné častější přesazování. Je dobré ji nechat odstát na několik hodin, aby vyprchal chlor a aby se teplota vody vyrovnala s teplotou prostředí.

Chladná ani teplá voda nejsou vhodné, teplá není dobrá zvláště v období růstu. Zálivku lze občasně obohatit tekutým hnojivem. Mezi orchideje náročné na výživu patří cymbidium. U ostatních stačí dávka poloviční či dokonce čtvrtinová. Přihnojování provádíme nejlépe pravidelněji a v menších dávkách.

Jak orchideje správně zalévat

Dle nároků na zálivku dělíme orchideje na ty, které před vydatnou zálivkou musí řádně uschnout např.: Dendrobium, Oncidium (epifyty) a na ty, jimž substrát v oblasti kořenů musí jen mírně oschnout (Paphiopedilum) . Ostatní orchideje patří někde mezi tyto dva extrémy.

Květy orchidejí

Aby se orchideje vůbec uchytily, musí vyprodukovat velké množství semen. Jejich šance k uchycení nedosahuje ani 1: 100 000 000. Některé z nich produkují miliony semen, které jsou velmi droboučké.

Klíčení semen orchidejí je spjato s podhoubím hub. Ty pomáhají semenům uchytit se v nehostinných podmínkách. Vlákna hub se rozrůstají po kůře stromu a vnikají do slupičky semene, následně z ní (z podhoubí) začíná orchidej čerpat živiny a další potřebné látky pro klíčení.

Vhodné prostředí pro pěstování orchidejí

Pěstitelské prostředí vhodné pro orchideje lze vytvořit v jakýchkoli podmínkách. Teplomilné druhy můžeme umístit do vitríny, méně náročné druhy můžeme pěstovat na okně. K tomu je ale potřeba mít patřičný cit. Začínáte-li s pěstováním, vybírejte si méně náročné druhy orchidejí, např.: Bletila, Pleione, Dendrobium nobile, Odontoglossum grande, Paphiopedilum insigne, Cymbidium, Cattleya, Phalaenopsis,…

Pokojová vitrína

je vhodná pro pěstování teplomilných kultivarů s menším vzrůstem: Phalaenopsis, Paphiopedilum, Oncidium,… Vitrína musí být v přímé blízkosti okna, které je orientované na východ, jih, západ. Pokud máte proti oknu jinou stavbu, neměla by zakrývat větší část oblohy.

U jižního a západního okna je dobré v létě zajistit stínění, aby teploty ve vitríně nepřesahovaly více než 30° C. V období veder je vhodné zakrýt boční stěnu clonou z průsvitné fólie.

Při pěstování bez osvětlení se orchideje budou vždy orientovat směrem ke světlu (slunci). Protože ale nereagují negativně na otočení, lze je v době květu obrátit směrem do místnosti. Vitrínu umístěnou na tmavé straně pokoje obohaťte světelnými výbojkami či zářivkovými tělesy.

Zálivku ve vitríně zajišťujte hlavně rosením. Při volbě velikosti vitríny pamatujte, že malá vitrína je náročnější na udržování stabilní vlhkosti. Doporučený minimální objem je 1⁄4 m³.

Vitrínu můžete obohatit o epifytický kmen, který krásně vytvoří iluzi divoké přírody. Kmen volte z dřeva tvrdého, vhodné je například akátové. Do větve na vhodných místech vydlabejte prohlubně, které poslouží mj. pro odvod vody. Do jednotlivých otvorů nainstalujte pak rostliny, které umístíte do punčochy s trochou substrátu, aby kořeny byly obalené. Některé rostliny lze připevnit bez substrátu pouze s pomocí drátu. Epifytní rostliny na kmeni více přihnojujeme a více rosíme.

Množení orchidejí v domácích podmínkách

Množení dělením je možné pro ty druhy, které vytvářejí odnože. Při dělení dbáme na to, aby vznikly alespoň tři dospělé a olistěné výhonky se zdravými kořeny. Trsy oddělujeme nožem, nůžkami či roztržením. Po oddělení nezapomeňte odstranit z rostlinek starý substrát a odumřelé kořeny hnědé barvy.

Množení zadními pahlízami

Množení orchidejí tímto způsobem je vhodné pro ty druhy epifytů, které se málo odnožují, např.: Phalaenopsis. Při tomto množení odebíráme víceleté pahlízy s odumřelými kořeny bez olistění. Při množení odebereme alespoň 3 pahlízy.

Ty očistíme, zbavíme odumřelých částí a vložíme je do průhledného plastového sáčku na vrstvu mírně navlhčených hlaviček mechu rašeliníku. Sáček zauzlujeme a následně zavěsíme na teplejší světlé, ale málo osluněné místo. Po několika týdnech či spíše měsících vyraší zárodek nové rostlinky.

Sáček otvíráme pouze, zjistíme-li hnilobu či plesnivění. Jinak počkáme dokud výhon není vysoký několik centimetrů (rok i delší dobu). Na nové květy z rostlin namnožených z pahlíz si musíme počkat i několik let.

Dceřiné rostliny

lze použít jako způsob množení u Dendrobium, u malých rostlin. Dceřiné rostliny se objevují na místech květních základů, při nedodržení správných pěstebních podmínek. Malé rostlinky ponechte na mateční rostlině až do začátku vegetačního cyklu a následně je oddělujeme a sázíme do substrátu. Květy se objeví poprvé po třech letech.

Sázení orchidejí do květináče

1. Vydesinfikujeme perforovaný květináč pomocí slabého roztoku hypermanganu
2. Rostlinu opatrně vytáhneme z nádoby, ošetříme od starého substrátu, odříznemestaré odumřelé kořeny
3. Z větších trsů lze oddělit oddělky po nejméně třech dozrálých olistěných pahlízách,dbáme na to, abychom neulomili základy nových výhonků
4. Nasypeme na dno drenáž, následně hrubší část substrátu
5. Usadíme kořeny, vysokou roslinu se špatnou stabilitou ukotvíme pomocí tyčky
6. Po trochách dosypáváme substrát, aby nevznikaly dutiny (vzduchové kapsy)
7. Do středu rosliny použijte spíše hrubší části, pro předejití přemokření kořenů
8. Po dosypání horní části lehkým potřásáním usadíme kořeny do nádoby
9. Zasazenou orchidej nezalévejte, předejdete tak hnilobě kořenů. V prvních týdnechrostlinu spíše rosíme.

Choroby a škůdci orchidejí

Abyste předešli problémům s chorobami a škůdci, je dobré výběr nové orchideje provést důkladně. Po zakoupení rostlinu nechte odděleně od jiných orchidejí. Ukáže-li se po několika týdnech, že je v pořádku, můžete ji zařadit mezi ostatní.

Hniloba kořenů a listů orchidejí

Častá choroba orchidejí, hniloba kořenů, vzniká z mnoha příčin. Obvykle ji způsobuje nadbytek vody či nadměrná dávka hnojení. Hniloba vzniká také při nedodržování minimálních teplot. Na bílých zdravých špičkách se objevují zhnědnutí. Jakmile si toho všimnete, rostlinu přesaďte.

Pro přesadbu použijte nový substrát s vyšším podílem perlitu, či jiného materiálu zvyšující propustnost. Byly-li dávky závlahy a hnojiv přiměřené, možná postačí, když rostlinu přemístíte po přesazení na teplejší místo.

Oschlé okraje listů způsobuje nejčastěji suchý vzduch. Předčasné opadávání listů se u orchidejí objevuje při nedostatečné zálivce. Hnití listů je způsobeno nadměrným rosením či zálivkou v příliš chladném prostředí.

Škůdci na orchidejích

Puklice, štítenky (šedavá nebo hnědá tělíčka, přilepená na povrchu rostlin), drobní plži se do substrátu zanáší mechem rašeliníkem. Všimnete-li si jich, namočte nádobu na několik hodin do vody a škůdci vyplavou. Berušky a svinky se sice živí hlavně rozkládajícím se substrátem, ale mohou i okusovat kořínky či mladé listy, zvláště u Phalaenopsisů. I v jejich případě pomůže ponoření do vody. Je-li kultura venkovní, je pravděpodobné, že se znovu objeví. Další škůdce likvidujeme dle odborných předpisů, až ve chvíli, pokud se nám nepodaří snížit jejich výskyt na minimum.

Jak zajistit orchideje během delší nepřítomnosti

Jsme-li pryč přibližně 7 dní, stačí rostlinu před odjezdem řádně prolít. Plánujeme-li delší nepřítomnost v letním období, kdy je výrazně horké počasí, přemístíme rostliny na zahradě na stinnější místo pod volnou oblohou a důkladně je zalijeme. Takto zajištěné rostliny vydrží i 3 týdny. Nepříliš teplomilné orchideje, které držíme doma na okně, přemístíme rovněž ven.

Nemáme-li takovou možnost, umístíme je po důkladném prolití, avšak se suchými nadzemními částmi do velkého pytle, na jehož dno dáme vrstvu mechu rašeliníku či rašeliny a na hoře zavážeme. Pytel zavěsíme nebo postavíme k oknu, na které bude svítit slunce. Takto vydrží rostliny až 3 týdny.

Rostliny ve vitríně vydrží bez zálivky dva týdny. Chcete-li, se zdržet delší dobu, domluvte se sousedy či přáteli na jejich zalití.

Pokud máte s pěstováním orchidejí vlastní zkušenosti, neváhejte a podělte se s ostatními v diskuzi pod článkem.