Listopad na zahradě je ve znamení jiskření barevného listí. Květy rostlin jsou vidět jen zřídka, přesto nás stále může těšit krása nenápadných kvítků vilínu virginského (Hammamelis virginiana), kaliny bodnanské (Viburnum x bondatense ‚Dawn‘), hvězdice vřesovcové (aster ericoides) či pozdní druhy listopadky indické (‚Nebelrose‘, ‚Vreneli‘). Kromě úklidu je také čas na hluboký zmlazovací řez dřevin. Zahrada v listopadu se připravuje na zimu. Jak na to se dozvíte v tomto článku.
Hluboký řez stromů a keřů
Po opadu listů je vhodná chvíle pro prosvětlení hustých korun stromů a napravení vzhledu keřů, na které se v předchozích letech pozapomnělo. Na takové úpravy je nejvhodnější hluboký zmlazovací řez, který se provádí na několikaletých výhonech, díky čemuž se probudí ve dřevině energie i tam, kde už začala pomalu odcházet.
Hluboký řez provádíme zvláště na stromech a keřích, které rostou nakřivo a jejich spodní větve jsou holé. Hluboký řez neprovádíme u stálezelených a na jaře kvetoucích keřů jako je zlatice či pustoryl. Také jím nezmlazujeme cenné dřeviny, např.: javor dlanitolistý, vilín, dřín květnatý. Těmto dřevinám by se po takovém zásahu výrazně oslabil růst a několik let by jim trvalo, než by se z toho vzpamatovaly. Řez víceletých výhonů snáší též velmi špatně vřes a všechny jehličnaté dřeviny kromě tisu.
Zmlazování keřů krok po kroku
Při zmlazování keřů zakracujeme všechny výhony na délku 30 až 50 cm nad zemí. Na jaře pak keře vytvoří z kostry starých větví mnoho mladých výhonů. Ty pak na podzim téhož roku prohlédněte a odstřihněte všechny tenké či dovnitř rostoucí větve, nechte růst jen několik silnějších. Ponechané mohutnější výhony zkraťte na rozdílné délky, aby se keř hezky rozvětvil.
Při úpravě délek větví nechte vnější výhony kratší oproti těm, které rostou uvnitř keře. Slabě rostoucí stálezelené keře jako je rododendron, tis či zimostráz lze také zmlazovat, ale po ošetření vyžadují přihnojení a vytrvalou péči. Po hlubokém řezu není vhodné stálezelené keře přesazovat, nemusely by se ujmout.
Zmlazování živého plotu
Silný zmlazovací řez prospěje také živému plotu, který ztratil svůj původní tvar. Hluboký řez je vhodný pro listnaté dřeviny, zvláště pro buky a habry , které lze řezat až na kmen a báze prvních větví. Zmlazení živého plotu můžete provést také u plotu z tisů. Při zmlazování živého plotu nejprve ořežte plot z jedné strany. Jednak tím získáte ochrnu proti vhledu, ale především tak docílíte rychlého a bohatého nárůstu větví na ošetřené straně.
Je-li keř ošetřený pouze z části, produkuje výrazně více živin, než kdyby byl ostříhaný celý. V létě následujícího roku proveďte zakrácení mladých výhonů pro podporu větvení. Na podzim pak můžete provést hluboký řez druhé strany živého plotu.
Odstraňování pařezů
Na podzim je vhodné období pro odstranění starých stromů ze zahrady. Pokud si s kácením nejste jisti, ponechte ho raději na profesionálech. Pokud jste ale kácení zvládli sami a přemýšlíte, jak se zbavit pařezu, zkuste následující postup:
1. Motorovou pilou vyřežte šachovnicový vzor . Zářezy by měly být od sebe vzdálené 2 až 3 prsty a měly by prostupovat pařezem až k půdě. Před prořezáváním pařezu proto raději vrstvu půdy odhrabejte, aby nedošlo k otupení pily.
2. Smíchejte polozetlelý kompost spolu s urychlovačem kompostu v poměru 3 : 1 a vzniklou směs zasypte do zářezů. Zbývající část práce udělají mikroorganizmy.
3. Podle druhu dřeviny, lze po 3 až 5 letech pařez rozbít tupou stranou sekyry
4. Vzniklou mezeru můžete využít pro výsadbu nové dřeviny
Pokud kácíte menší strom, je vhodnější ho obkopat, osekat kořeny starší sekerou, a potom kmen stromu vyvrátit i se zbylými kořeny.
Zazimování dřevin
Choulostivé druhy dřevin je nutné chránit před zimou. Některé mělce kořenící druhy, jako kamélie, potřebují zakrýt půdu, aby nepromrzly. Ve vyšších polohách dochází u citlivých druhý k promrzání a lámání větví. Proto se doporučuje svázat jehličnanům větve, aby se nezlomily pod tíhou sněhu. Stromy a keře můžete před kolísáním teplot chránit například pletivovou klecí, kterou vyplníte slámou.
Netkané textilie jsou vhodné pro obalení celého keře. Chráněný keř pod textilií se méně ohřívá slunečními paprsky, a tak je odolnější proti poškození mrazem. Pro zazimování keřů nejsou vhodné syntetické fólie bez otvorů, pod kterými dochází ke kondenzaci páry a následnému zahnívání rostliny.
Kořeny stromů před výkyvy teplot a promrznutím můžete také chránit vrstvou mulče. Choulostivé rostliny můžete zakrýt smrkovým či jedlovým chvojím. Opadavé dřeviny můžete zazimovat tak, že ne schováte pod netkanou textilii a pod ní je zakryjete ještě slámou či spadaným listím.
Listnatým stromům v zimě tma nevadí, protože neasimilují a tak nepotřebují ani světlo na rozdíl od stálozelených dřevin, které asimilují stále a tak světlo i vlhkost je pro ně nutností.
Růže a jejich ochrana před zimou
Růže zazimujeme, ať už bude zima jakákoli. Už při výsadbě jsme učinili ochranné opatření před zimou a to tím, že jsme zakryli půdou citlivé místo, kde je růže naočkovaná. V listopadu bychom měli toto místo ještě více zakrýt a to alespoň 20 cm zeminy. Půdu nechte nakopečenou až do dubna. Růže chraňte před vyschnutím pomocí jedlového či smrkového chvojí, které růži ochrání před intenzivním slunečním zářením.
Stromkové růže vyžadují zvláštní péči. Místo, kde byly očkovány je totiž poměrně vysoko, v místě kde se tvoří korunka. Tu bychom během zimy měli chránit. Pružné mladé růže stačí ohnout a korunku zasypat zeminou. Korunky starších růží zazimujte pomocí speciálních fólií, jutovými pytli nebo je zabalte do jedlového chvojí.
Růže v nádobách jsou mrazu vystavovány více než záhonové růže. Při jejich zazimování postupujeme následně. Nádoby přemístíme na chráněné (zastřešené) světlé místo u zdi, která růže ochrání před ostrým slunečním svitem a zároveň se tím sníží i účinky mrazu. Nádoby, v kterých jsou rostliny, obalte bublinkovou fólií či kokosovou rohoží. Zabráníte tak mrazu pronikat hlouběji.
Rostliny můžete pak zakrýt kompostem a listím. Protože během zimy dochází k vysychání nádob, aby nedošlo k uschnutí rostliny, provádějte zálivku v bezmrazých dnech odstátou dešťovou vodou. Zazimování rostlin v nádobě má ale význam pouze v případě, že je nádoba dostatečně velká.
Zazimování trvalek
Většina trvalek běžně pěstovaných v našich podmínkách je mrazuvzdorná. Některé z rostlinek je ale nutné chránit před účinkem sněhu či trvá-li zima delší dobu . Během zimního období jsou trvalky až na výjimky v bezlistém stavu a mají nízkou odpařovací plochu. Ochránit před větrem a sluncem můžete trvalky, zvláště ty stálezelené, ochránit pomocí smrkového či jedlového chvojí.
Máte-li skalku či suchou zídku orientovanou na jih, je nutné ji také zazimovat. Během zimy bude totiž nejednou muset odolávat teplotním výkyvům, což by bez ochrany nemusela zvládnout. Vysoce rostoucím trávám, jako je např. pampas Sellovův (kotarderie pampová), svažte vrcholy a případně je zakryjte rákosovými matracemi.
Jak připravit cibuloviny a hlíznaté rostliny na zimu
Většina cibulovin přezimuje v bezlistém stavu a tak je není nutné zazimovat. Existují ale výjimky, jako třeba lilie bělostná ,kterou ej nutné zakrýt chvojím Některé hlíznaté rostliny, třeba jako šafrán crocus pulchellus, vás nyní mohou dokonce těšit svými květy.
Zazimování letniček a dvouletek
Všechny letničky i dvouletky jsou v tuto chvíli dokvetlé, můžete je tedy ostříhat těsně nad zemí a ostříhané části dát na kompost. Kořenovou část můžete klidně ponechat v půdě, kde se působením vnějších vlivů a organizmů rozloží a na jaře půjde hezky podrýt.
Zazimování rostlin na balkoně
Mrazuvzdorné rostliny můžete ponechat na balkóně. Pozorně ale sledujte počasí a v případě silných mrazů je zakryjte chvojím a jejich nádoby obalte bublinkovou fólií. Aby rostliny netrpěly přemokřením, měly by být postavené na laťkách. Okrasné trávy ponechte bez stříhání, pouze je svažte a položte je namísto, kde budou chráněny před deštěm.
Stálezelené rostliny v nádobách obalte bublinkovou fólií a kokosovou rohoží tak, aby se mezi ně dalo vložit suché listí a sláma. Půdu jim nezakrývejte, aby se ke kořenům mohla dostat srážková voda. Je-li sucho, zalijte je.
Péče o trávník v listopadu
Údržba sekačky
Během listopadu naposled posekejte trávník na výšku, na jakou jste jej sekali doposud.
Také shrabejte listí, jinak by mohlo dojít k uhnívání. Přihnojte travnatou plochu hnojivem s větším podílem draslíku, který ovlivňuje růst kořenů, zlepšuje ukládání rezervních látek a podporuje tvorbu drnu. Mimo to zlepšuje odolnost trávníku proti houbám a chladnému počasí.
V listopadu draslíkem přihnojený trávník raší na jaře dříve. Po posledním posekání trávníku očistěte sekačku, případně ji nechte zkontrolovat v servise. Nože sekačky nechte nabrousit.
Začátek zimy je na servis sekaček ideální čas. Většina lidí nechává údržbu sekačky na poslední chvíli, a servisy jsou tak na jaře zavaleny prací a nestíhají.
Zelenina v listopadu
V listopadu je čas sklizně celerů, květáků, kapusty, brokolice, pórku, červeného, bílého i pekingského zelí. Růžičkovou, kadeřavou i máslovou kapustu můžete nechat na záhonech až do prvních mrazů a sklízet jí podle potřeby. Kadeřavou kapustu můžete ponechat na záhonech až do prosince. Listy radicchia z letního výsevu, za příznivého počasí je možné sklízet až do prosince. Štěrbák s polníčkem můžete řezat až do konce listopadu. Po té co odstřihnete poslední listy špenátu, kořeny nechte v půdě, bude to mít pozitivní vliv na půdu.
Hrozí-li mrazy, zakryjte zeleninu na záhonech netkanou textilií. Během listopadu si můžete narychlit čekankové puky . Stačí nechat narašit kořeny v zakryté nádobě se substrátem a udržovat vlhkost. Po 6 týdnech je možné puky sklízet.
Podzimní rytí
Podzimní rytí
Jílovité půdy před příchodem mrazů zryjte rýčem, středně těžké a lehké půdy stačí zkypřit rycími vidlemi. Poté půdu pokryjte zetlelým kompostem či listím a nechte ležet do jara.
Listopad je ideální pro péči o nářadí. Naostřete si nůžky, rezavějící nářadí očistěte smirkovým papírem, aby znovu získalo svůj lesk. Proveďte kontrolu násad rýčů a případě je vyměňte, než přijde jaro. Po výměně starého rozvrzaného rýče za kvalitní nový kus budete překvapeni, jak velký rozdíl mezi rýči může být.
Péče o bylinky před zimou
Tymián, rozmarýna a šalvěj už pomalu a jistě ztrácí své bohaté aroma, ale ještě se dají používat. Z čerstvě sklizených lístků vonné pelargonie a aloysie si můžete vařit chutný čaj po celou zimu. Bylinky na záhonech zakryjte chvojím. Nádoby, ve kterých chcete nechat bylinky po celou zimu, zabalte do bublinkové fólie či kokosové rohože. Po té nádoby umístěte na chráněné místo, podložte laťkami, aby nedocházelo k přemokřování a zatěžte nádobu, aby se nepřevrátila ani při silném větru.
Choulostivé byliny jako je aloysie či vavřín zazimujte v bezmrazé místnosti. Rostoucím bylinkám kontrolujte pravidelně půdu, je-li suchá, proveďte zálivku. Během listopadu si můžete přirychlit pažitku či česnek k řezu.
Stačí je ze země vyrýt, rozdělit jim baly na 2 až 3 kusy a nechat ležet na půdě, aby promrzly. Po té si je vysaďte do nádoby s čerstvou zeminou a nechte na okenním parapetu, kde je dostatek tepla.
Ovoce a ovocné stromy v listopadu
Zahradu na podzim neuklízejte úplně dočista, ponechte volně ležet kompost i listí. Pod nimi se totiž skrývají užiteční živočichové, užitečný hmyz, který je schopen udržet první generaci škůdců, jako jsou např. mšice. Chraňte před mrazem mělce kořenící kdouloně a hrušky nashi, které byly na kdouloň naroubovány.
Zakrýt je můžete např. mulčem, ale pouze v případě, že na zahradě nemáte myši. Ty se totiž pod mulčovací vrstvou rády schovávají. Navíc by mohly stromu ublížit. Během listopadu dozrávají plody mišpule. Jedná se o nenáročný samosprašný strom. Její plody chutnají zvláště dobře po prvních mrazech. Navíc obsahují až 1% pektinu, tak se dají používat jako náhrada umělých želírovacích složek. Plody mišpule se dají jíst čerstvé, ale s velkou oblibou se přidávají do šťáv, ovocných vín, likérů želé či kompotů.
Množení ovocných dřevin dřevitými řízky
Rybíz, josta a kdoulovec, borůvky, černý bez a smokvoň lze množit řízky. Při tom postupujeme následovně:
Po opadu listů uřízněte silně vyvinuté jednoleté výhony ze strany koruny, která je nejlépe osluněná. Výhony rozdělte na 25 cm dlouhé řízky , které vsadíte do půdy ve svislé poloze, aby pupeny směřovaly vzhůru a zároveň tak, aby ven čouhal jen jeden pupen. Budete-li o ně dobře pečovat, do příštího roku řízky zakoření a vytvoří nové výhony.
Po opadu listí snadno poznáte keře napadené vlnovníkem rybízovým. Pupeny, které napadl, bývají nápadně větší než ty zdravé, a navíc jsou kulaté. Zpozorujete-li takovéto pupeny na keřích, odstraňte je a zničte.