Jak na založení trávníku

Jak na založení trávníku


Krásné travnaté plochy jsou výsledkem dobré volby osiva, správně připravené půdy a následné nekončící péče, která je nezbytná pro udržení kvality. Protože je trávník kultura trvalá, všechny kroky při jeho založení musí být dobře promyšlené, aby i po letech bylo možné se z krásného trávníku radovat. V článku se dozvíte, jak postupovat při založení
trávníku, jaký půdní profil trávník vyžaduje, jak postupovat při volbě travního osiva a to rozhodně není vše.

Co promyslet než se pustíme do založení trávníku?

Na co bychom měli myslet, než trávník začneme zakládat? Především je nutné si ujasnit, k čemu travní plocha poslouží. Využijeme ji k rekreaci, sportu, jako plochu pro zvířata či pro parkování automobilu? Na základě toho se totiž volí zpevnění půdního profilu. Takový trávník na fotbalovém hřišti vyžaduje 100% zpevnění, na rozdíl od trávníku, který slouží především k rekreaci. Podle míry zatížení trávníku se též volí závlaha.

Trávník není kultura, kterou by se daly zakrýt kterékoli plochy, kde nic jiného už neporoste. Vyžaduje totiž pravidelnou péči v podobě sekání, zavlažování a přihnojování. Místa, kde by péči nebylo možné provádět úplně, raději nezatravňujte. Nevhodné pro zatravnění jsou obzvláště zatížené, svažité, malé a hůře dostupné plochy. Na taková místa raději vysaďte keře či jiné dřeviny. Zároveň je dobré promyslet jakým způsobem bude trávník ukončen, aby byla jeho následná údržba a sečení co nejsnažší. Ideální je ukončení pomocí obrubníků, kdy odpadá ruční dostřihávání okrajů trávníku.

 

Tvar trávníku, výšková modelace terénu

Tvar trávníku se uzpůsobuje možnostem ošetřování, účelu, ale i estetickým požadavkům majitele. Povrch trávníku by se měl přirozeně mírně svažovat, jinak by se na plochách za deštivého počasí hromadila voda. Je-li povrch mírně svažitý, mohou být travnaté plochy rovné jako pravítko i mírně zvlněné. Plochy by měly být zároveň uzpůsobené pro snadné a bezproblémové ošetřování . Na oko působí nejlépe větší travnaté plochy, malé a roztříštěné trávníky působí nehezkým až rušivým dojmem.

Správné rozvržení cest v trávníku

Chodníček v trávníku

Kromě výše uvedených věcí je pro dobrý stav trávníku nutné též správné rozvržení cest na jeho ploše.  Trávník snáší velmi dobře rovnoměrné přecházení po celé jeho ploše. Problémy mu ale působí jednostranné zatížení, ke kterému dochází například při častém přecházení mezi konkrétními objekty či při častém přebíhání psa u plotu. Na taková místa, kde se takové zatížení očekává, je vhodnější umístění šlapáků či chodníků.

Cesty v trávníku by měly sloužit pro převážení koleček, chození chodců apod. Chodníček větší travnatou plochu navíc ozvláštní a oživí.

Složení a vlastnosti půdního profilu

Představte si že z půdy vykrojíte řez jako z dortu. Co uvidíte v místě řezu? Různé vrstvy, které se budou od sebe lišit barvou, strukturou a dalšími vlastnostmi. Půdní profil pod trávníkem by měl mít specifické vlastnosti. Pokud jsou stávající vlastnosti půdního profilu nevyhovující, je nutné je uzpůsobit.

Než se dostaneme k jednotlivým vrstvám půdního profilu, připomeňme si, že žádná z vrstev podkladu pro trávník ani základ nesmí obsahovat zbytky materiálu ze staveb ani organické (rostlinné, živočišné) složky. Ty se totiž časem rozloží a mohou následně způsobit propad půdy. Pevné úlomky cihel mohou zapříčinit nerovnoměrné vzlínání půdy, dále mohou ovlivňovat Ph půdy a podobně.

Jednotlivé vrstvy půdního profilu

1) Základ

Je nejspodnější vrstva půdního profilu potřebná pro trávník. Základní vrstvu pro půdní profil trávníku získáme skrývkou ornice – úrodné vrstvy půdy. (Někdy může být základní vrstva uměle vytvořená při výraznějších terénních úpravách.) Základ by měl být přiměřeně propustný pro rychlé odtékání vod. Protože zajišťuje tvar trávníku, měl by být dostatečně pevný, upravený ve stejném nebo o něco větším spádu než bude povrch trávníku. Výškovou modelaci trávníku vytváříme podle vyměřených značek. Pomoci si můžeme kolíky, provázky a latěmi či smykovacím nářadím. Je-li základní vrstva málo propustná , je nutné vytvořit drenážní vrstvu.

2) Drenážní vrstva

Zajišťuje rychlý odtok vody ze svrchní vegetační vrstvy. Také může mít stabilizační funkci při tloušťce 100 mm a více, přičemž tloušťka je závislá na předpokládaném zatížení trávníku.
Materiál pro drenážní vrstvu: štěrk, písek, kačírek, štěrkopísek, škvára a keramzit. Drenážní vrstva musí být vyspádována jako základ a napojena na kanalizaci či trativod. Na příliš propustných místech je zapotřebí zvýšit vodní jímavost přidáním organické hmoty.

3) Vegetační vrstva

Z vegetační vrstvy čerpají rostliny živiny, vodu, vzduch a také je pro ně důležitým prostorem pro kořenění.
Tloušťka vegetační vrstvy po slehnutí by měla být alespoň 12 – 15 cm.
Zrnitostní složení půdy závisí na zatížení trávníku.
Pro méně namáhané okrasné trávníky se používají těžší substráty, vododržnější s poměrem 30 až 40 pískových částic.
Optimální pH: 5,5 až 6,5. Vegetační vrstva musí být bez plevelů, zárodků apod.

Příprava pozemku pro založení trávníku

Materiál rozhrnujte pomocí lehčí mechanizace, aby nedošlo k zhutnění jednotlivých vrstev a následnému poškození povrchu. Materiál na jednotlivé vrstvy při navážení by neměl být suchý, jinak se práší, ani příliš vlhký, jinak se snadno deformuje do válečků. Válečky a další zhutnělé kusy mohou způsobit nerovnoměrné vzcházení rostlin i nerovnosti trávníku.

Navážíte-li vegetační vrstvu přímo na půdní základ, pro propojení vrstev, nejprve zkypřete základ do hloubky 5 – 10 cm. Dostatečně vlhkou vegetační vrstvu před založením trávníku urovnejte a nechte slehnout, můžete k tomu použít latě případně speciální smyky.

Při rekonstrukci starého trávníku je nutné nejprve odstranit stávající vrstvu. Tu můžete na podzim odstranit pomocí rýče či rotavátoru, v případě větších ploch. Plochy můžete také zrušit v období vegetace chemickou cestou pomocí totálních herbicidů na bázi glyphosfatu. Poté, co svrchní stará vrstva zmizí, urovnejte vegetační vrstvu půdy, zavlažte ji a nechte ji slehnout.

Vyskytnou-li se nerovnosti, později je urovnejte. Následně nechte vzejít plevele a odstraňte je. Až bude plocha zcela bez nežádoucích rostlin a urovnaná bez nerovností, můžete se pustit do výsevu travní směsi. Před výsevem je vhodné do půdy zapracovat do hloubky 3 až 5 cm 50 kg dusíku na jeden hektar. S hnojením lze počkat až vzejde porost, přičemž dávka hnojiva je o 50 % nižší. Půda před výsevem trávníku musí být drobtovitá, bez hrud, ale nikoli rozdrcená na prach. Výsev byste měli provádět do dobře slehlé půdy, která není příliš vlhká, a by nevznikaly šlápoty.

Travní druhy vhodné pro zakládání trávníků v mírném pásmu

Základní druhy: jílek vytrvalý, kostřava červená a lipnice luční

Doplňkové druhy: kostřava rákosovitá, kostřava ovčí, psineček výběžkatý, bojínek hlíznatý, metlice trsnatá, poháňka hřebenitá, lipnice hajní, lipnice smáčknutá, lipnice nízká, medyněk vlnatý, psineček psí.

Při volbě osiva pamatujte, že…

1. Osivo skladované 3. rok může mít výrazně nižší klíčovost než osivo skladované kratší dobu
2. Travní směs lze koupit hotovou nebo si ji můžete sestavit sami
3. Ideální a zároveň nenáročné odrůdy neexistují!

Při sestavování travních směsí existují dva přístupy:

1) extenzivní (krajinný trávník) – je ideální ve chvíli, kdy není možné podmínky trávníku příliš upravovat. Pro krajinný trávník jsou nejvhodnější odrůdy, které jsou odolné a přizpůsobené stanovišti.

2) intenzivní trávník – volíme v situaci chvíli, kdy lze trávník intenzivně ošetřovat a můžeme mu bez větších překážek přizpůsobit podmínky. Při výběru odrůd pro intenzivní trávník
vycházíme z vlastností odrůd jako jsou: jemnost listů, hustota porostu, odolnost vůči nízkému sečení, odolnost zatížení apod.

Výsev travního osiva

Kdy provádíme výsev trávníku?

Optimální podmínky pro výsev jsou, kdy jsou průměrné denní teploty nad 5 °C . V předjarním a jarním období je avšak půda ještě často velmi vlhká a tak jí není možné snadno upravit. Zároveň v tomto období ještě neklíčí semena plevelů, a tak není proti nim možné zasáhnout. Proto začíná ideální období pro výsev travního osiva až v polovině dubna až května, kdy už je půda i řádně vyhřátá a půdní profil je stále nasycen zimní vláhou.

Je-li možné provést závlahu, lze trávník vysévat i později. V letních měsících mohou ale obilky trpět nedostatkem vlhkosti vzduchu i v případě dostatečné zálivky. Výsev od 15. 8. do 15. 9. lze úspěšně provádět také, ale pouze v teplejších oblastech. Úspěch pozdního výsevu ovlivní průběh počasí a dostupnost závlahy a volbě odrůd. Pomalu vyvíjející druhy se nemusí stihnout do prvních mrazů dostatečně vyvinout.

Správná hloubka výsevu travního osiva

Hloubka setí závisí na velikosti obilek. Větší obilky, jako má například jílek vytrvalý, vyséváme do hloubky 10 a 15 mm, menší obilky jako má například psineček vyséváme do hloubky 5 mm. Hotové travní směsi obsahují obvykle osivo s různou velikostí obilek, a tak se průměrná hloubka výsevu směsi pohybuje v rozpětí 5 až 10 mm.

Tip: Vyséváme-li vlastní směs, nepromíchávejte ji zbytečně dopředu. Výsev pak můžete provést na fáze. Nejprve vysejete druhy s většími semeny a později ty s menšími.

Před výsevem trávníku i po něm

Po výsevu je nutné udržovat stále vláhu , aby ani půda ani vzklíčené rostliny, které z ní čerpají vláhu, nezaschly. Při povrchovém výsevu musíme počítat s obtížemi jako je odvátí semen větrem, sezobání ptáky či spláchnutí vodou. Výsev provádíme ručně nebo strojem. Ruční výsev je běžný na malých plochách či špatně dostupných pro mechanizaci.

Vyséváte-li osivo na větší plochu ručně, je lepší si ji před tím opticky rozdělit a oddělené plochy osévat postupně. Vyséváte-li samostatně malá semena jako má například lipnice či psineček, je lepší je před výsevem smíchat v poměru 1:3 s prosátým pískem či rašelinou.

Po výsevu je nutné osivo zapravit do půdy, zasekat hráběmi či malým válcem s hřeby a následně uhladit do půdy plochým válcem.

Pokládka travního koberce

Pokládka travního koberce

Pro ty z vás, kterým se nechce na krásný trávník čekat několik týdnů je tu možnost pokládky hotového travního koberce.
Toto řešení je finančně náročnější (cena travního koberce se pohybuje okolo 100kč za m² bez dopravy a bez pokládky), ale trávník se dá používat prakticky ihned po pokládce.

Pokládku koberce doporučujeme svěřit odborné firmě.
Pokud by jste se rozhodli pokládat travní koberec sami, platí stejná pravidla jako při přípravě podkladu pod setý trávník, jen na závěr na srovnaný povrch místo setí aplikujete předpěstované travní pásy.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *