Srpen v zahradě

Srpen v zahradě

Srpen. Léto začalo stoupat ke svému vrcholu. Na trvalkových záhonech září rudbeckie a jiné květiny. Během srpna je čas sklizně sladkých ovocných plodů a zeleniny. Čas nakládání a zavařování. Kromě pravidelných kontrol poškozených výhonů se pouštíme i do rozmnožování dřevin a bylin. Ošetřujeme stromy a keře. A pozvolna chystáme zahradu na podzim.

Hluboký řez dřevin

Hlubokým řez u okrasných dřevin se dělá u druhů, které mají na jaře ve svých pletivech spoustu mízy a tím pádem by jarní zásah nejspíš nepřežily. Jedná se například o břízu či
lísku. Při hlubokém řezu větších větví, dbáme na to, aby se nenatrhla kůra kmene. Roztřepené okraje ran se seříznou nožem. Rány větší než pětikoruna ošetříme stromovým balzámem, abychom zabránili vniknutí dřevokazných hub.

Ošetřete svůj živý plot

Ať už je váš živý plot se stálezelených či opadavých druhů dřevin, doporučujeme ho ještě naposled na začátku srpna ostříhat . Díky tomu vybudíte keře k obrůstání a v zimě budou
v dobré kondici. U silně rostoucích druhů jako je túje, habr, babyka, buk můžete provést i hluboký řez, který pomůže omezit výskyt padlí.

Přesazování stálezelených dřevin

Stálezelené dřeviny snáší přesázení během srpna velmi dobře . Kromě toho, vysadíte-li je v tomto období, stihnou i pořádně zakořenit, což je pro ně nezbytné. Stálezelené dřeviny
totiž i během zimy, na rozdíl od opadavých dřevin, čerpají vláhu z půdy. Při přesazování postupujeme následně: Opatrně odrýpneme rostlinu od okrajů, aby nedošlo k poškození
kořenů. Po té ji vytáhneme. V případě, že ji budeme přepravovat na větší vzdálenost, zabalíme bal do tkaniny. Po vložení do sázecí jámy, stálezelený keř zasypeme a substrát
utlačíme.

Množení jehličnatých dřevin

Jehličnany v zahradě

Při množení tújí a cypřišků z řízků nejprve odtrhneme (proti směru růstu) silný zdřevnatělý výhon, alespoň 10 cm dlouhý.
Po odtržení odstraníme zbývajíc kůru na výhonu.
Horní část po té mírně zakrátíme, abychom snížili výpar.
Hotové řízky vysazujeme do misky, na husto, do vlhkého substrátu a na závěr zakryjeme fólií, pro udržení vzdušné vlhkosti.
Zhruba po 4 – 6 týdnech začínají řízky kořenit.

Rododendrony a lalokonosci

Koncem srpna se ve větší míře mohou na rododendronech opět objevovat lalokonosci. Dospělí lalokonosci ožírají listy rododendronů. Jejich larvy se během období vegetace postupně
vyvíjí v půdě, v blízkosti kořenů okrasných dřevin (rododendronů), které okusují. Při velkém napadení může dojít i k uhynutí rostliny. Máte-li s lalokonosci velké potíže, doporučujeme na
ně nasadit biologickou ochranu – háďátka Nematop, přirozené nepřátele lalokonosců.

Rozmnožte si růže řízky či štěpováním

Většina druhů růží kromě velkokvětých odrůd se dá snadno množit řízkováním, přičemž neriskujete, že se dceřiné rostliny budou od té mateřské lišit. Při řízkování si odeberte řízky z
růží už v červenci, nejpozději v polovině srpna. Výhony, které lze k řízkování použít mají poupata, ne úplně rozkvetlá, ale zároveň už ukazující barvu . Takové výhony jsou zralé,
ale zatím nezdřevnatělé.

Výsev orlíčku

Během srpna je ideální období pro výsev orlíčku (Aquilegia). Semena získáte snadno sběrem, po té co je začne rostlina produkovat. Po sběru je můžete ihned vysít a následně
přepikýrovat na konečné stanoviště.

Rozmnožte si pivoňky dělením

Dělení pivoněk ( Paeonia lactiflora ) provádíme, když rostlina polevuje v kvetení nebo, když chceme získat více rostlin. Při dělení nejprve ostříháme starší rostliny a vyryjeme vidlemi a
ostrým rýčem rozdělíme rostlinu tak, aby každý díl měl dostatek kořenů a nejméně 2 základy výhonů (očka). Rozdělené pivoňky sázíme mělce, jinak hůře kvetou.
Pozor! Nezaměňovat s pivoňkou křovitou ( Paeonia suffruticosa ) – keř, který kvete květen/červen a nevyžaduje teplé stanoviště.

Které cibuloviny vysazovat v srpnu

Hlavní období výsadby cibulovin je v září, ale některé druhy je lepší vysazovat už v srpnu a to: Lilii bělostnou ( Lilium candidum ), Ocún jesenní ( Colchicium ), Podzimní šafrán ( Crocus
spinosus ), Lilochvostec ( Eremurus ), Řebčík královský ( Fritillaria aimperialis ).

Co dělat v srpnu na balkoně

Během srpna nezapomínáme pravidelně zalévat všechny balkónové rostliny. V deštivých obdobích kontrolujeme stav misek a případně je vyléváme, abychom zabránili vzniku a
šíření hniloby. Také začínáme omezovat přihnojování, aby rostliny nebyly v zimním období oslabené. Také nepřihnojujeme cibuloviny a hlíznaté rostliny , jinak by mohly při
skladování uhnít. Naopak můžeme přihnojovat veškeré letničky a to až do konce sezóny. V horkém suchém počasí mohou pantoflíček a ibišek začít trpět mšicemi a molicemi .V
případě napadení vyvěstě lepové desky a rostliny oplachujte jemně vodou bez vápníku.

Tvarovací řez okrasných rostlin

Tvarovací řez neprovádějte, když svítí slunce, ale raději vždy při zatažené obloze. Po odkvětu zakraťte výhony bugenvileí, aby se rostlina rozrostla do stran a byla kompaktnější.
U levandulí ostříhejte měkké vrcholy výhonů a u straších rostlin odstraňte všechny odumřelé části. Řízkováním si můžete namnožit během srpna mnoho druhů balkónových
rostlin, např.: sporýš, fuchsie, kopretiny polokřovité, citrusové rostliny, oleandr, olověnec či vavřín.

Péče o trávník

Během pozdního léta stačí sekat trávník jednou týdně. V případě dlouhotrvajícího sucha zajistěte trávníku závlahu. Poslední přihnojení dusíkem proveďte nejpozději začátkem září.
Byli jste dlouho pryč a trávník vám hodně vyrostl? Nestříhejte ho hned na nejmenší délku (5 cm), ale postupně každý týden střih prohlubujte. Jinak se mohou objevit holá místa,
v kterých snadno začne bujet mech či plevel.

V případě, že se vám rozmnožil plevel v trávníku, proveďte nejprve vertikutaci a následně zapracujte písek do půdy. Všimli jste si hnědého zabarvení trávy na některých místech? Pravděpodobně za ně můžou larvy listokazu zahradního a ponravy chrousta, které ožírají kořínky. Obě larvy jsou bílé a mají hnědou hlavu. Proti larvám listokaza pomůžou háďátka Nematop.

Péče o zeleninu v srpnu

Srpnový výsev a výsadba zeleniny

Začátkem měsíce srpna můžeme provést přímý výsev : pekingského zelí, hlávkového salát, salátu k česání. Až do poloviny měsíce můžeme vysévat: ředkev zimní, ředkvičky,
špenát, cibuli zimní, také polníček a pozdní odrůdy špenátu pro podzimní sklizeň. Po výsevu zakryjeme záhony netkanou textilií a zanecháme zakryté až do vzejmutí, aby se zabránilo
výkyvům vlhkosti. Do poloviny měsíce vysazujeme: štěrbák, radicchio, bílé a červené zelí, pekingské zelí, zimní pórek, kedlubny, sladký fenykl.

Péče o výsevy a vzrostlé rostliny

1. Zeleninu pravidelně okopávejte, aby měly kořeny dostatek vzduchu. Mulčujte, aby si zelenina udržela déle vláhu.
2. Pravidelně zalévejte : rajčata, celer, červená řepa, pastinák, bulvový celer, černý kořen. Všechny vyjmenované druhy špatně snáší výkyvy v zálivce. Plody pak špatně zrají a praskají.
3. Poslední přihnojení: pórek, okurka a tykve.
4. Přihrnujte mrkev a pórek, aby nadzemní části nezezelenaly. Proti zažloutnutí květáku stačí zalomit listy, překrýt jimi hlávku a svázat.
5. Má-li cuketa málo plodů, může za to příliš vlhké počasí, které škodí pylovým zrnům i květům.
6. U rajčat je stále nutné vyštipování bočních výhonů a lístku, aby se posilnil vývoj hlavního vrcholu.
7. Sklízeje průběžně: řapíky celeru, luskoviny, mangold, hlávkové zelí, papriky, rajčata, lilky, cukety,…

Rady pro dobrou sklizeň

1. Jakmile začne vadnout nať u středně raných žlutých brambor , pusťte se do opatrného vyrývání hlíz. Podobně jako rané, tak i středně rané odrůdy brambor nesnáší skladování a jsou vhodné pouze k okamžité konzumaci.
2. Salát sklízejte časně z rána, kdy je ještě svěží.
3. Brokolice brzy po sklizni vadne, proto byste ji měli sklízet vždy jen v takovém množství, které jste schopni ihned zpracovat.
4. Dozrávající cibule už nezalévejte . Rostliny, které mají hodně odumřelé listy, opatrně vyryjte a nechte po té sušit na vzdušném místě alespoň 2 týdny. Cibule poškozené při sklízení zpracujte ihned.
5. Po uschnutí kvetoucích stonků česneku můžete sklízet malé cibulky z květenství, lze na jaře vysadit. Do jarní výsadby cibulky skladujte na suchém, chladném a dostatečně větraném místě. Česnek sklízejte, jakmile mu oschnou listy .
6. Pro skladování zeleniny ve sklepě musí být v místnosti stálý chlad a vysoká vzdušná vlhkost. Poškozené plody nelze dlouze skladovat.

Bylinky

Během období vrcholné sklizně bylinky stále pravidelně zaléváme, ale už nepřihnojujeme, jinak by byly méně odolné vůči mrazu. Do poloviny srpna proveďte zmlazení levandule,
výhony rostliny zakraťte o ⅓. Po ostříhání vytvoří bylina spoustu nových výhonů, které stihnou do zimy dostatečně dozrát. Z řízků si můžete namnožit bylinky a to i levanduli,
rozmarýn, šalvěj, tymián, alosii. Při dlouhotrvajícím vlhkém počasí se mohou objevovat plísně, které je nutné po objevení ihned zlikvidovat. Před druhým kvetením ostříhejte:
šalvěj, mátu, meduňku . Po oschnutí je můžete bylinky balit a skladovat na temném a suchém místě. Během srpna vysévejte také dvouletky petržel, kopr a kerblík.

Ovocné stromy

Od 1. 8. nepřihnojujte ovocné stromy, jinak se jim oddálí období růstu výhonů. Dřevo následkem toho špatně dozrává je velmi náchylné na mráz.

 

 

 

 

 

 

Letní řez jádrovin

U jádrovin děláme letní řez s cílem umožnit přístup světla do koruny. Výhodou letního řezu je, že se po něm stromům hojí rány rychleji, zatím co při zimním řezu hrozí často
infikování houbovými chorobami . Zimní řez s letním nikdy nekombinujeme, vždy provádím jen jeden z nich za celou sezónu. Zatím, co řez v době vegetačního klidu
podporuje tvorbu dřeva, tak řez v létě podporuje násadu plodů a květů.

Popálení plodů od slunce

Během horkých letní dnů může být někdy slunce tak agresivní, že popálí i celé plody. Obzvláště jsou na to náchylné odrůdy jablek : ‚Braeburn‘, ‚Fuji‘, ‚Granny Smith‘. Popáleniny
se na plodech objevují, když teplota vzduchu dosáhne min. 30 °C a plod je vystaven minimální teplotě 40 °C . K nenávratnému poškození dochází, je-li plod vystaven 2 – 3 h
teplotám 40 – 42 °C. Na popáleniny jsou náchylné též maliny, rybíz, angrešt, hrozny vína.

Choroby a škůdci u peckovin

Řez u peckovin provádíme před sklizní z několika důvodů. V první řadě, se peckovinám daleko lépe v tomto období hojí rány. Zároveň tento zásah výrazně zjednodušuje a
urychluje sklizeň. Kromě toho řez pomáhá předcházet šíření houbových chorob.

Rez švestková

Napadne-li švestku rez, poznáte to podle skořicově zabarvených povlaků na spodní straně listů. Jako všechny ostatní rizi, i rez švestková má svého mezihostitele a to sasanku
pryskyřníkovitou. Předejít rzi na švestkách můžete volbou odolné odrůdy, sklízením listů a případně likvidací sasanek. Při velkém napadení může být už během srpna bohužel pozdě.

Obaleč švestkový

Drobný motýl napadající střední a pozdní odrůdy dozrávající od poloviny srpna do září. Načervenalá larva žije uvnitř plodů a způsobuje jejich předčasné padání. Vhodným zásahem při boji s obalovačem je sběr a likvidace poškozených plodů.

, , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *